Jak jsem už asi zmiňovala (konkrétně 2x..) tak Pavla je Paní důležitá vedoucí. Ano, mám nějakou zodpovědnost, ano musím dělat nějaké věci, musím se starat o své lidi, školit je, dávat jim support, pomáhat jim, občas dělat vrbu, aby se mohli vypovídat a tak dále a tak dále. Může se to zdát jako easy cheesy práce -obecně je, když vám CC funguje- ale někdy je to na palici. Prudce. Jako když musíte svým lidem říkat, že mají dělat něco, s čímž ani vy nesouhlasíte, ale je to korporát tak si polibte s názorama a prostě makejte..
Každopádně, většinu času je to v pohodě a je fajn, že
vlastní CC si utváříte obrazu svému. Protože obecně, celý tým je jen takový,
jaký je jejich nadřízený. A já jsem někdy prostě divná.
Pro tento rok 2023 mi přišlo vtipné, dávat si do stavovky v teamsech
divné věci. Nedělám to tedy každý den, každopádně když je nějaký „mezinárodní
den“, ráno to napíšu do stavovky a kdokoliv mi napíše vidí, že je třeba mezinárodní
den pand. Nebo přehrad. Nebo výměny semen. Nebo mrkve. Když jdu na oběd, napíšu,
že nejsem u PC, protože obědvám to či ono- dneska Boloňské špagety. Ano, je to
divný, ale Pavle to vnitřně přijde prudce vtipné.
Zároveň každý den ráno, když rozdělím požadavky na noc a na
hlavu píšu, že jsou další požadavky k dispozici. Vždy jste to psala jen
suše jako „Požadavky k dispozici“, nyní jsme ale dostala topový nápad vytvářet
GIFy sama sebe, kde tuto informaci sdílím. Vtipný? Možná. Trapný? Určitě.
Ale don´t care 😊 .
Proto tedy píšu tento článek, protože dolů pod odtržení tohoto
článku si ty GYFy postuji, protože abych je mohla dát do Teamsů, musím je odněkud
zkopírovat. Takže si je dám vždy sem do článku a pak si je jen zkopíruju.
Nesuďte mne prosím.
Další věc je ta, že v dubnu se u nás v korporátu opět řeší akce „deset tisíc kroků“. Je to vlastně jen výzva, kolik kdo nachodí kroků za měsíc. Nejde ani o žádnou výhru, je to prostě jen výzva, kdo je lepší. My jako CC jsme se vždycky považovali za samostatnou jednotku a do žádných akcí O2 jsme se nezapojovali, každopádně tohle jsme trochu s panem Jiřím vyhrotili a právě probíhá otevřená válka mezi mým týmem a týmem mého drahého kolegy, kdo bude lepší. A to ta výzva běží až od následujícího měsíce. Bonus pro mne je ten, že prakticky všechny muže našeho CC mám pod sebou já, on má většinou jen maminy. Takže jako, vyhrajeme jo, není o čem, ale motivace stoupá a já poslední dva dny hustím do svých chlapců, že je musíme říznout. Nemusíme být nejlepší, musíme však být lepší než tým mého kolegy. Protože tykokos, tuhle výhru chci urvat.
Otázkou je sázka, kterou musíme ještě složit. Nabízí se
hospoda, jako že poražený tým zaplatíte tomu druhému kvalitní večeři. Protože
však naše CC je rozeseto po celé ČR (Hradec, Pce, Karviná, Praha, Bratislava, Chrudim..)
tak to bude složité, proto uvažuji nad něčím „měkčím“. Třeba že poražený tým
bude muset každý den na Teams do společné skupiny napsat nějaký chvalozpěv
na tu druhou skupinu. No uvidíme, máme ještě 14 dní na to, to dořešit.
Každopádně je to válka. Ve které vyhrajeme. Však se nejmenujeme „Prudce
motivovaní“ pro nic za nic.
