Nejsem vůbec kreativní. Neumím malovat, zpívat, hrát na hudební nástroj, tancovat, vyprávět historky, vytvářet něco graficky (i když jsme maturovaný grafik) a psát už tuplem ne. Už od malička se snažím napsat "knihu". To slovo kniha je v závorkách, protože ať se snažím sebevíc, ať mám dokonalý nápad na příběh, vím, že nikdy to nedojde do finálové podoby. Nikdy nedokážu tak dobře vykreslit postavy, příběh a hlavně hlavní zápletku. Kniha totiž, pokud to nevíte, nemůže být nudná..
Už od dob Harryho Pottera jsme se tak nějak naučila, že pokud chcete, aby se kniha vážně líbila a abyste si pamatovali, co se v ní děje, chtělo by to, aby každá kapitola obsahovala něco podstatného. Když se řekne Princův útěk, Sectum Sempra nebo třeba jen Věž v bouři (ano, všechno je z HP6, protože tu jsme četla nejčastěji), vím prostě o co se jedná. Ale i z jiných knih, které mají nadepsané kapitoly (příklad Eragon) vím, co se v té a oné kapitole děje. Protože se tam vážně něco děje!
A tak to není jenom u knih. Když člověk píše, nějak by měl vědět, co tím vším chce říct. Jo. TO je můj problém. Povětšinou si totiž vymyslím začátek, momentálně u tohoto článku je to ten první odstavec a pak se snažím nějak cucat věty z prstu. Dneska mi to docela jde, jindy je to horší. Proto ze mě nikdy nic nebude. Proto nikdy nebudou slečny omdlívat z mého dokonalého hlavního hrdiny/hrdinky. Proto nebudou brečet když umře někdo důležitý. Proto nebudou mít nadšené motýli v břiše, když se hlavní hrdinka a hrdina nakonec začnou líbat nebo konečně si přiznají, že se milují.
Další můj problém je, stejně jako s vyprávěním historek, že neumím ukončit pointu. Takže se jen trochu ztiším a nechám vyplynout tento článek do ztracena....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji všem za milé i nemilé komentáře :) Když budete přehnaně vulgární, příjdu k vám domů a vysypu kbelík hnoje do postele :*