pondělí 30. prosince 2013

Anna krví oděná- Kendare Blake

Anna Krví oděná- Kendare Blake
Žánr: Fantasy, Horror, Thriller
Nakladatelství: Baronet
Datum vydání v ČR: leden 2013

Anotace:
Cas Lowood zdědil vzácné poslání: zabíjí mrtvé. Před ním to dělal jeho otec, dokud nebyl hrůzně zavražděn duchem, kterého měl zabít. 

Vyzbrojen otcovým tajemným a smrtícím athame, Cas cestuje po zemi se svou čarodějnickou matkou a kocourem, který větří duchy. Společně se vydávají po stopách legend a místního folklóru a snaží se držet krok s mrtvými zabijáky. Otravné věci jako budoucnost neřeší a přátele si drží od těla.


Když přijedou do nového města, aby našli ducha, jemuž místní říkají Anna krví oděná, nečeká Cas nic než obvyklou rutinu: nastěhovat se, vypátrat a zabít. Místo toho ale najde běsnící prokletou dívku, přízrak, s jakým se dosud nesetkal. Stále nosí šaty, které měla na sobě v den své brutální vraždy roku 1958. Tehdy byly bílé, ale teď jsou rudě potřísněné a kape z nich krev. 

Příběh:
Pokud sledujete nyní už kultovní seriál Supernatural, budou Vám to celé nějak povědomé. Kluk co pomocí athame zabíjí duchy. Rodinný podnik.  Nepřátelí se s nikým, protože na to nemá čas. Já miluji Supernatural a proto jsme si tuto knihu nemohla nechat ujít, ale nedejte se zmást, není to Supernatural. Je to sice děsivé, při čtení jsme dvakrát musela přestat a jít se vydýchat, protože jsme měla takový strach, že jsme to nezvládala. Ale kdo by čekal od knihy, které nese název Anna krví oděná nějakou pohádku že?  Hlavní téma je horror, ale najdete tam i "nepatrné" odkazy romantiky.  Dá se říct, že je to Romantický horror, ale spíše "Duchovní kniha s minimem romantiky". Asi.. :D

"V jejím hlase je odstín něčeho, co není tak úplně pýcha, ale něco podobného. Pýcha zabarvená hořkostí. Zůstanu zticha, protože bych byl radši, kdyby nevěděla, že má pravdu. Anna není podobná ničemu, co jsem zatím viděl. Její síla se zdá nekonečná a krom toho má k dispozici ranec triků. Není to nějaký belhající se fantom, který je naštvaný, že ho zastřelili. Ona je samotná smrt, strašlivá a nesmyslná, a i když je oblečená v krvi a na těle jí vystupují žíly, nemůžu si pomoc a zírám na ni."* 

sobota 28. prosince 2013

Booktube TAG- This or That

Zdravíím :)
Tak jsme po dlouhé době využila příležitosti, že jsme doma sama a natočila video. Bohužel jsme natáčela až navečer, tedy spíše v noci, tak mám umělé oranžové světlo a vypadá to divně. Ale nejde o obraz ale o to co říkám, takže to je vlastně jedno.
Jde o Tag, které jsme uzmula od Kate Olivian. Je to Tag s názvem This or That (tohle nebo tamto) a původně je to kosmetický Tag, který je předělán do knih. Snažila jsme se to co nejvíce zkrátit, takže to má sice skoro 8 min, ale původně to mělo minut 14 ;). 

Protože sem hrozně mockrát použila slovo "vždycky", naschvál jsme ho zvýraznila. Můžete počítat, kolikrát jsme ho řekla ;) 

Komentujte, likujte, sdílejte a nebo udělejte tento Tag také. Budu nadšená ze všeho. Teď musim jít rozvážet letáky, tak si to užijte.


čtvrtek 26. prosince 2013

Slavné Vánoce 2013, aneb jak jsem skoro skákala do stropu

Nejoriginálnější článek, jaký si v tomto týdnu můžete přečíst!

Já vím, každý bloger teď plodí článek o tom, co dostal k Vánocům. Upřímně, já prostě se také musím pochlubit. Ježiš, chci abyste měli radost jako já. Ne vlastně, chci abyste záviděli :D

tamtadadááááá
Nejlepší Vánoce jsou ty, při kterých dostanete skutečně to, co si přejete. Já jsem velmi chytře už od listopadu vyvíjela strategii, kdy jsem v obchodech hustila do mámy a jejího přítele to, jak moc chci tohle a tamto. Konkrétně například v Obi (Hobbi?) to, že chci lávovou lampu. VOALÁÁ, mám ji. Ách, není nic dokonalejšího než růžová lávová lampa :3 Už od mala jsme ji chtěla a teď, v jednadvaceti letech, ji mám. Včera při usínání jsem na ni hodinu v kuse koukala a prožívala jsme to přelévání bublin sem, a tam, a sem, a tam...

Taky kvůli erasmuskému tripu do Katowic jsme chtěla kufr. Velice originálně a nečekaně růžový. A VOALÁÁ mám růžový kufr. Je tak velký, že kdybych nepřibrala ty 4 kila za měsíc, tak bych se tam i vešla. Což znamená jako hodně velký.

A teď to, na co všichni čekáme, protože upřímně, snažím se být přece knižní bloger ;)...


sobota 21. prosince 2013

O tom, jak dneska nemám den

Dneska prostě nemám den :)

Znáte to, řeknete, že jdeme do hospody Na jedno, berete si sebou jen stovečku, a máte v plánu polovinu ještě mámě vrátit. Jenže.. Ráno se pak probudíte, máte nazvraceno v koši, rozsvícenou lampičku a zlomený nos, protože jste při cestě do koupelny zvracet napálili obličejem do stěny. Takový normální pátek u nás na vesnici. Nevím, jestli je to mnou, naší hospodou, mými přáteli a nebo těmi pivy a panáky, ale jsem prostě nějaký ochlasta. A zkuste si ráno vstávat v 6.00, kdy jste ještě stále opilý, nevyspalý a především ten zlomený nos, a jed na celý den na hory, snažit se sjíždět kopce na prkně. No není to ideální :)
...koukni pozorně na nos...

Jsem typ člověka, který na sebe upoutává pozornost i když je střízlivý. A když jsem opilá (a mám zlomený nos) tak jsem jak magnet. Melu blbosti, lidi divně koukají a prostě si připadám jak osmileté dítě. Vítejte v životě Pavly (zlomený nos) Zimanové.

 A aby to nebylo málo, nejen že mám teda zlomený nos (zmíněno po 4, potřebuji abyste mě litovali), když jsme se kamarádem (budeme mu říkat od teď až na věčnost Jindřich) společně "tančit na prknech", velice chytře jsem do něj narazila, on spadl, já spadla na něj a o jeho nabroušenou hranu prkna jsem si málem zlomila obě lýtka. A to jsem ještě včera doma říkala, že si na prkně zlomit nohy nejde. No jde. Já tedy díky bohu nohy zlomené nemám, ale ta bolest! To byste nevěřili. Na nohou mám modřiny a takový dva důlky v místech, kde jsme se na tu hranu "napíchla".

ráno, kdy byl svět ještě fajn
A nejhorší ale ze všeho (na nos chvilku nemyslím, protože v tento moment nebolí) je to, jak jsme s Jindřichem byli v obchodním domě, nakonec ho ukecám k tomu, aby mi koupil knihu (Hledání Aljašky) a on, místo aby mi ji dal řekne,  že ji dostanu až na Štědrý den!!! PROBOHAPROČCOJSEMKOMUUDĚLALA?!  Tři dny musím čekat, a to jsem tu modro-žlutou krásnu měla v rukou, seděla mi na klíně a ještě jsem si s ní povídala :/ Řekněte mi, je tohle fér? (Nemluvě o tom, že jsme se nemohla dost dlouho rozmýšlět, zda chci Poslední dopis od své lásky nebo Aljašku, protože Jinřich ty knihy vzal a zeptal se prodavačky, která je lepší. Já vim že je Aljaška lepší, ale když to nerozhodnu já, není to ono!)

Mám v mobilu ještě jednotlivé videa z hor. Opět. Ale dle mého, o to není takový zájem, takže jsme z toho smutná a v depresích a nechci se ztrapnit tím, že ho sem dám a nikomu se nebude líbit.

Mějte se krásně a svěže
Užívejte zimních dnů
na blátě a hnusu  

neděle 15. prosince 2013

Horský Vlog

Bolí mě kolena..

Čauky mnauky!
Jsem tu zase. Já a moje kouzelná skříňka plná legrace!
Dnes jsme jeli s přáteli na hory. Každý rok minimálně 2x jezdíme na denní lyžování do blízkých ski center. Většinou buď Říčky v Orlických nebo Černá Hora. A protože jsem ten krutý blogovloger, rozhodla jsem se Vás dnešním dnem provést. Bohužel, nějak se mi nikdy nechtěla sundávat rukavice, tak jsme natáčela pouze na lanovce a jednou při jízdě (kdy jsme mimochodem i hodila rychtu, vše ve videu), a jednou jsme byla natáčená při (pomalé jak šnek) jízdě. Kdo na snowbu jezdí, prosíím, nemějte vtipné poznámky. Nebo jo, mějte vtipné poznámky, ale ne urážející. Kritiku nesu velice špatně :)


čtvrtek 12. prosince 2013

Kontaktní čočky, šílené efekty a dokonalý Martin- aneb půlnoční premiéra Hobbita

Možná si už někdo všiml, že mám hroznou tendenci chodit na půlnoční premiéry trháků. Dělám to už dlouho a je to proto, že prostě nemám ráda, když někdo vidí film dřív než já a pak mi o tom chce povídat. NE. To já mám být ta mrcha a říkat vám spoilery. CHvávavava..

Takže včera jsme byla v Cinemacity v Pardubicích na půlnoční premiéře Hobbita- Šmakova dračí poušť.  Možná nebyl nejlepší nápad předtím vypít 4 piva a panáky, ale přece nebudu sedět v hospodě o kofole, žejo. Takže když jsme vykydla, tak mě začala bolet hlava, což u tak dlouhého filmu znamená, někde v polovině. Taky jsme prý údajně štvala pána, co seděl vedle nás na sedadle, protože jsem při reklamách před filmem "pištěla a vykřikovala". NOACO?! Ježiš, nechte volnost opilé dívce, co ráda připomíná, že v X-menech Budoucí minulost hraje Gandalf a taky Katnyss. A nebo že Nemám ráda Capitana Ameriku a tak se moc netěším na jeho film. Tak!

Mám moc ráda filmy tohoto typu. Byla jsme i na půlnočce Hobbita jedničky, který byl...lepší. Ano.. Řeknu vám to hned na rovinu a nebudu se za o stydět. Dokud se výprava nedostala do Ereboru, tak nebýt stejných postav tak nebylo moc poznat, že s jedná o Hobbita. Že se jedná o Hobbita, který má stejného režiséra a štáb jako Hobbit jednička.  Bylo to prostě jinak natočené, záběry trochu jinak nastříhaný, hudba zvláštní, záběry na Bilba a Thorina divné, Gandalf divný. Víc k tomu celému asi nemám co říct..

úterý 10. prosince 2013

Reset- Amy Tinterová

(opakuji : Něco jako recenze)

Reset- Amy Tinterová

Žánr: Fantasy, Sci-fy
Nakladatelství: Egmont
Datum vydání v ČR:
červen 2013

Anotace: 

Před pěti lety byla dvanáctiletá Wren Connollyová třikrát střelena do prsou. Po 178 minutách vstala z mrtvých jako resetka: silnější, rychlejší, odolnější a bez emocí. Čím déle jsou totiž reseti mrtví, tím méně v nich zůstává po oživení lidského. Wren 178 je nejnebezpečnější reset v Texaské republice. Nyní ve svých sedmnácti letech slouží v polovojenské jednotce společnosti KLEZ(Korporace pro lidskou evoluci a zalidnění).
Wren je jako zkušená bojovnice pověřena výcvikem nových resetů, ale její poslední nováček – Callum Reyes – je nejhorší, jakého kdy viděla. Callum byl oživen 22 minut po své smrti, a tak prakticky zůstal člověkem. Má příliš pomalé reflexy a nepatřičné otázky a jeho nikdy neuvadající úsměv vyvádí Wren z miry. Pořád však odpovídá za jeho výcvik. Když Callum odmítne splnit rozkaz, dostane Wren poslední šanci ho srovnat – jinak ho bude muset zlikvidovat. Wren dosud vždy uposlechla každý rozkaz a ví, že když se vzepře, bude také zlikvidována. Ale zároveň se nikdy necítila tak živá jako s Callumem… (anotace z knihy)

Příběh:

Je to další ze sérií (romantických) dystopií, které v posledních letech tak fičí. A mně to nevadí! Já mám ráda dystopie. Bohužel, nějak nevidím v té obří škále příběhů ze zničené, změněné nebo jiné budoucnosti nic moc originálního. Prostě je to o tom samém.  A Reset.. no je předvídatelný, nic vás zas tolik nepřekvapí a spíše jste zklamaní. Ale to ani tolik nevadí, protože knihou proplavete během jednoho dne, když to hodně natahujete tak během dvou dnů. Chvíli se divíte, že jste už za polovinou, a pak najednou jste na konci. Zavíráte knihu se smíšenými pocity a vlastně.. si chcete přečíst další díl.

Obálka:

Pár slovy: Je černá s červenými  čárami a bílím písmem bez patek. Je jednoduchá, je krásná.  V knihkupectví mě přitahovala a když jsme ji pak nakonec vyhrála a vybalila knihu z balíčku.. je prostě černá! Parciálně lakovaná, pevná vazba, žádný zbytečný serepetičky. Tak to mám ráda , tak to má být!

neděle 8. prosince 2013

Pavly kecy z noci a rána

Už je to 15 hodin.. 8 kol... jedna fotka druhé adventní neděle. Pavlo twl, víš že je to nelegální??

Uvědomuji si, že tento článek neudělá radost nakladatelstvím, po kterých bych chtěla spolupráci. Ale znáte to, vykydáváte, uvědomujete si ty moudra, co jste pronesli za noc a ráno, a musíte je někam napsat. A protože blog je od toho, aby se do něj psalo, tak jsem tady. V puse mám chuť plynné krve. Boha.

První moudro večera : Nezáleží na tom, je první v chetpointech, důležitý je to, kdo doběhne do cíle. Když jsem chtěla setřít kámoše, protože řikal, že je v něčem lepší než já. Asi v Dance central 4.

Druhé moudro večera : Založíme kapelu, co se bude jmenovat Nemytý záchody. Když jsme se nudili a neměli co dělat. Ksakru jak já jsme se potom smála :D Takový to jako ty ženský z televize, ty uřvaný, jak otevřou pusu a řvou. A pak jsme to musela všem opakovat, a že já budu bubeník. Tudle větu si musím pamatovat a budu jí opakovat celé roky.

Třetí moudro večera : Co do tý byliny dávaj? To když jsme něco moc prožívali, asi nějakou písničku. Taky hrozně vtipné, i když vám to nepříde. Protože jste puritáni. TAK! A máte to..

Čtvrté moudro večera : Připadají mi sexy rozšířené zornice.. ale jen ty moje. No.. prostě tak. Mám to i vyfocené v mobilu a připadám si jak démon ze Supernatural, i když ty mají oči černé celé.

A na další věci si teď nemohu vzpomenout. Možná na to, jak mi někdo furt říkal, jestli jsem nezhubla (nezhubla) a nebo jak další za noc zazpíval asi 50x People hug and givith other kisses.. a tak dále. Konkrétně je to ta písnička pod tímto odstavcem. Doposlouchejte ji alespon do poloviny, abyste pochopili ten princip, ale nejlepší jsou ty květiny na konci, tak to dokoukejte až do konce :D


Když vám někdo celou noc dělá do ucha : Brrdada iuááám babata batata.. tak je to dost příjemný. Fakt ;) PLEASE JUST TAKE THESE FUCKING FLOWERS!!

A končím. Jdu si dát rybí prsty.
Proboha, až to budu zase po sobě číst
to bude trapné...
moc mě nesuďte prosím :)

pátek 6. prosince 2013

Book Haul- Listopad

Sedím v posteli s notebookem, jim Tofíka a hrozně si tu drobím. Nesnáším drobky v posteli :/

Je to tu. Opět..
Říkám si, jestli mělo smysl točit video kvůli 4 (a půl) knihám, ale protože jsme to zase natáhla přes 6 min, tak asi mělo :) Protože Pavla ráda točí video. Moc ráda. A kdybych měla o čem mluvit, budu je točit každý den! ale nemám..



Mějte se svěže
a jděte stavět sněhuláky
z bláta 

úterý 3. prosince 2013

O tom, jak mi bratr kazí plány, neumim vzhled a nesmim rozbalit knihu

Člověku, který nedokáže nesežrat naráz tabulku čokolády příjde kniha, kterou má zabalenou a může otevřít až 24. prosince. Hm.. právě přichází největší boj mojí vůle, který jsem kdy zažila. Snad to zvládnu, přece mi zbývá JEN 21 dní... (nekoukej na tu knihu! když na ni budeš koukat, podlehneš!!)

Můj drahý bratr mi stále a vytrvale narušuje plány. Ze školy přijedu dřív, protože se opět vykašlu na Dějiny náboženství, a mám v plánu natočit Book Haul měsíce listopad. JENŽE! Můj bratr je doma, sedí vedle v pokoji a slyšel by mě a mě to velice znervózňuje a nemůžu tím pádem točit....
Taky máme konečně rychlí internet. Několik let jsme živořila na něčem, co přes den nenačítalo videa a občas ani facebook. Teď mám takovou rychlost, která je 24x rychlejší než to předtím. Z toho vyplývá, že celé dny hraji jen CS, protože mě baví těm malým šmejdům rozsekávat hlavy na velkou vzdálenost, a hraji WOW, takže tak jako tak, nic moc nedělám. Ani skoro nečtu, protože nemám co :/

Potřebuji, aby mi někdo udělal nový jiný design blogu. Jsem grafik, jo, ale nějak nejsem moc kreativní a nedokážu udělat nic moc super hezkého. Ani nic alespoň trošičku hezkého nedokážu udělat. Vlastně nezvládnu ani nastahovat obrázky. Pavlo, Pavlo, raději vrať maturitu...  Vždy když příjdu k někomu na blog, rozplývám se a velice závidím ty vánoční nebo ty roztomiloučce krásný vzhledy :3


Ti co se zůčastnili Knižíška u Suši, tak rozbalte knihu dřív a pak mi o tom napište. Abych se necítila tak špatně, až to udělám taky.. přibližně za půl hodiny. Nebo možná za méně :/

Mějte se svěže děti
i vy dospělí
se mějte svěže :)