Výkřik o 3 démonech

 Původně jsem tento „výkřik“ ve výrazně zkrácené verzi chtěla psát na Threats. Protože však se příspěvky z Threats samy náhodně bez našeho vědomí repostují i na FCB (jojo, Meto máš to skvěle vymyšlené, gratulky tvl) a může je vidět kdokoliv, koho máte na FCB v přátelích, seru na Threats a pošlu to sem. Threats jako miluji, pokud procvičíte algoritmus, není to trapně toxické prostředí jako Twiter (X) nebo stupidně debilní jako TikTok, protože člověk si cca po 14 dnech vybuduje dokonalou sociální bublinu. Vycvičí algoritmus.  A pokud Vás někdo sere, svajpík doleva zajistí, že jeho kydy už neuvidím. Nice jak sviňa.

Tady to mohou číst jen ti, kteří náhodně zabloudí a vzpomenou si, že Pavla píše blog. (Protože Pavla je blbá, nevím proč furt o tom musím mluvit, že mám blog. Noa? Nikoho to nezajímá Pavlo. A toho koho to zajímá, nechceš aby to zajímalo. Mysli hlavou a ne prdelí.)

Velice brutálně se snažím bojovat se svými démony. Chlast, W, kouření.

Chlast skoro, hodně skoro, hodně mocinky mocinky mocinky skoro vyřešen. Teoreticky. Piju Birel. Ano, je v tom pořád nějaké procentíčko alkoholu (dle obalu do 0,5%), ale už to není o tom, že denně vychlastám 4 K11. Ne že by mi to nechybělo, ale pociťuji uspokojení, když vím, že jsem nepila. Není to teda stejné upokojení, jaké člověk cítí po 4 K11, ale pořád je to uspokojení. Dneska dokonce jdeme do hospody a já jdu s nastavením, že prostě piju jen Birel. A cítím se svěže jak debil.

W, která se mi zdála před půl rokem jako největší problém, se vyřešila sama. Mám zásobu sice minimálně ještě na 3 měsíce, došly ale OCB a zároveň při užití pociťuji brutální ne komfort v podobě výčitek, overthinkingu a neschopnosti normálních funkcí mozku. W je sice moje láska, ale stal se z toho toxický vztah, takže pápá. Ale za pár měsíců/let k sobě zase najdeme cestu. Zůstáváš v mém srdci. Navždycky. Škoda, že mi tak ničíš hlavu a způsobuješ, že si vlastně nic nepamatuji.  

Kouření ale bude průser. Je to průser jak sviňa.

Jsem „aktivním“ kuřákem už spoustu let. Víc jak 10. Možná víc jak 14 let (nechutný, takových peněz!!). Kdysi dávno to byly Kamelky, potažmo modrý LM. Pak asi před 5 lety jsme přešla na IQOS.  (sorry, musím si teď zakouřit, když o tom píšu, mmnt.)(Dokouřeno, pokračuji). A na Iqosu je vlastně nejvíc na kkt, že to můžete kouřit doma- protože to tolik nesmrdí, a já jsme si vybudovala tik, že když nemám co dělat s rukama (například v práci mi někdo zavolá na Teams a já jen mluvím) automaticky si zapaluji. A doprdele. Ještě tak před 14 dny jsem byla schopná denně stáhnout 2 krabičky (měsíční cinkačka pak byla klidně kolem 5k- takových peněz!). Teď bojuji sama se sebou, abych to dala max do 1 krabičky denně. Dneska třeba v práci jsem si řekla, že si zakouřím vždy, když počet příchozích hovorů hitne nějaké číslo (50-70-100 a 120). Ale trochu to nedávám. Není to asi o té potřebě nikotinu, ale o tom „svrbění v rukou“. Na Threats jsme si rozjela nějakou diskuzi, jak normálně přestat kouřit, jak si nastavit tu hlavu, aby člověku došlo, že to kurva není potřeba. Nevim hele. Nevim nevim. Nedám to asi. Teda, dám, jo že dám, nejsem kokot, ale bude to tak moc bolestivé! Strašákem a největším vykřičníkem je pro mne však ta představa, že Pavla s pupkem plným dětí bude stát a tahat tyto čertovy prstíky s myšlenkou, že každý potah zabíjí mozkové buňky mého zatím nenarozeného dítěte, ale já jsme tak slabá osoba, že tomu nedokážu zabránit. Dokážu, na truc a pak pošlu všechny tyhle pocity do prdele.

Pro info: nejsem těhotná! Fakt ne, ale až jednou budu, tyto píčoviny už nesmím řešit.  

Pro info 2 : jdu zase pracovat, tento výkřik mi ale pomohl.
Pro Info 3: tenhle týden jsme v práci dělala 4 pohovory. Fakt mě to už přestává bavit. Obecně všechno s prací spojené. Nechce někdo dělat za mne SPV? Klidně hned od pondělka?

Jedeme dááál