Jak skoro píšu knihu a jak skoro udělám první semestr

Každý si o sobě myslí, že má rozpolcenou osobnost. Jo myslím si to taky! :D
Jsem opět na sebe naštvaná ale za to, že jsme na sebe naštvaná, jak jsme psala v minulém článku. Né, nechci být stěžující se slečinka, kterou nemá nikdo rád. Zvlášť, když si za to všechno můžu sama a stejně to trvá jen pár hodin, protože jsme nesmrtelný optimista, který se raduje z takové maličkosti, , že se na mě náš pejsek usměje a je smutná z takové kraviny, že jsem po čtvrté dočetla jednu knížku, která má tak nepříjemně napsaný konec, že si musím vymýšlet vlastní alternativy.

A když jsme u těch super knížek. Opět jsme dostala chuť psát. Možná hlavně proto, že miluju postavu Peety (Hunger games) a nebo prostě proto, že někam musím zaznamenat všechno, co jsem si vymýšlela už někdy od 10 let. V notebooku mám asi 4 různé „rozpracované verze“. Což znamená, že vždycky napíšu první kapitolu, většinou stejnou ale trošku upravenou a pak nějakou kapitolu z prostředka či z konce. No a pak se zaseknu a nic dál nepíšu.

V notebooku mám vlastně napsané dvě různé knížky. Jednu fantas-magorii, kterou když dopíši, posadíte se z ní na zadek, ale protožě nejsem shopná to dopsat, nikdy to nikdy nepřečte. A druhá „povídka“ je spíše dívčího rázu. Už teď zbožňuju jednu postavu. Jak už jsem řekla, je to hlavně proto, že se charakterem podobá Peetovy, a vzhledem Joshovi (ten slaďoučký chlapeček vlevo). No, jsem prostě porád malá holka co zbožňuje herce, kterého nikdy neuvidí a je jen o měsíc starší než já. Platonická láska ve 20. Nikdy z toho nevyrostu.

Hodně jsme už uvažovala o tom, že budu tvořit videa. Jako VLogy. Vím, jak hrozně neúspěšná jsme u samotného blogování, a je jedno, že na magii (původní blog) jsem vydržela několik let, a proto mám obavu, že vlogování bude ještě větší propadák, ale ono je to tak populární! I když si říkám, že nikdy jsme nebyla na bauty komunitu, proto nemůžu točit bauty vlog, protože sama se nedokážu ani pořádně nalíčit a nedávno jsem si pořídila svojí první rtěnku v životě. Opět opakuji, že mi je 20..

Oficiálně oznamuji, že v zápočtech jsme úspěšná na 50%. Takže 2 jsem udělala a 2 ne. No... na to, že mě jich ještě pár čeká (oficiálně 4) to není nic moc. Alespoň mám ale už 6 kreditů, což znamená, že ještě 4 a nevyhodí mě ze školy. Nejlepší na tom ale je, že nejsem jediná, kdo není schopný napsat Dějiny náboženství líp než na 4 a Historický proseminář líp než na 65 %. V pondělí si dávám opáčko. Jupí.. Alespon tam nebudu sama.

A taky musím dodat, že jsme závislá na Instagramu. Nemám sice IPhone, tak jsme ho začala užívat teprbe před týdnem, ale už teď tam mám 18(!) fotek a nebojím se přidávat dál. Ó jak mé srdce vždy zaplesá, když se někomu moje fotka líbí, nebo když mě někdo odebírá! Proto, pokud toto někdo čte a chce odebírat fotky plné Bostonských teriérů mě samotné nebo nějakých super věcí, co si vyfotím, násladujte kralovna_pavla :)

PS: Kdo zná Hunger games ví, že Josh je zároveń Peeta. Jo, já vím. Je to taky jediný důvod, proč koukat na Hunger games film, protože se mi prostě nelíbí. Nevystihne to Kaniss strach, lásku, nepochopení, jako v knize. Film nikdy nebude jako kniha. NIKDY!  Ale vážně, než Peetovu Kapitol změnil, byl dokonalý. Jak Katniss držel, když měla oční můry, jak maloval a žárlil na Hurikána.  To jak chránil Katniss za svůj vlastní život. Jak mluvil. Kdo by to nemiloval?! A Josh je prostě láska už od doby, kdy nám oběma bylo 14. Mám v notebooku všechny jeho filmy až ted a na Cestu na tajuplný ostrov 2, protože větší kraviny neznám. Teda až na zfilmovaného Eragona...