Booktuber TAG- The first & The last

Očividně je na mé osobě vidět, že miluji Tagy. Je to tak. A dokud neudělám všechny tagy, co se knih týkají, nebudu spokojená :) 

Tentokrát se jedná o Tag s názvem The first and The last. Tento Tag obsahuje 10 otázek, které se týkají jak knih tak i kamápenek videí. Každá otízka má dvě části, a jak podle názvu poznáte, jedná se o část kdy se řekne Moje první a Moje poslední. Na vysvětlování jsme nikdy moc nebyla, tak snad to chápete.

Video je už 2 dny "staré" a za tu dobu jsme si stihla koupit ještě 2 nové knihy a přečíst je takže některé informace nejsou nejaktuálnější, ale to je drobnůstka. Takže doufám, že se vám video bude líbit, a že tento Tag také uděláte a pošlete ho dál :)

Sam s křídly, nadpozemská rychlost čtení a 62. kapitola

1. PROBOHA! Konečně jsme viděli Sama s andělskými křídly! A jak mu opadávalo peří. Ách to je krása. I když to byl samozřejmě Ezakiel, ale stejně. Jak já miluji andělská křídla :) I když nechápu, proč Jered musí hrát toho Ezakiela s takovým odporným úšklebkem, je takový pomalý a všechno. Casstiel je vždycky "normální" a netváří se, jak kdyby měl zaražené prdy, tak proč Ezakiel? Nechápu. Ale stejně super díl. I když z nepochopitelného důvodu nemám ráda Kevina. (mluvím o Supernatural dílu 9x2)

2. Moje máma byla lehce zděšená, když jsme ji dneska řekla, že jsme si za týden koupila 4 knihy. Jsem šílená. Nejšílenější je, že mám už 3 přečtené a tu poslední dočtu dneska. Proboha, nesnáším to, jak rychle čtu. Já totiž ani nepotřebuji prakticky záložky! Když začnu číst v den, kdy nejdu do školy, prostě tu knihu skoro neodložím, dokud nedočtu a většinou, když má kniha cca 350 stránek ji dočtu za nějakých 6 hodin? No to je šílený..

3. Kdo nesnáší spoilery a nečetl  Jsem zlomená >> NÁSLEDUJÍCÍ ODSTAVEC NEČTI, JINAK MĚ BUDEŠ NENÁVIDĚT!
Proboha. 62 kapitola mi zničila život. Aaron. Jsem team Aaron! A když začala ta kapitola (jak si to tam rozdávají), říkala jsme si "Ano! Konečně!" a ona na konci řekne Adam. No to.. prostě.. ne... jako..!!...
Když jsme to četla, srdce mi bušilo jak zběsilé, a to ne kvůli tomu, že to bylo sexy a vzrušující, ale proto, že se dělo to, co jsem chtěla. A nakonec, to takhle pokazí! Řeknu vám, jak bude pokračovat třetí kniha. Aaron nebo Adam umřou. Protože jak by si jinak Julliet vybrala mezi nimi žejo, tak jednoho Taharet Mafi zabije. Klidně se i vsadím. O 50 kč!

  Nesnáším, když píšu článek a někdo mě vyruší. Konkrétně, že mi začne volat. Pak ztratím niť a nemůžu dál pokračovat. To se stalo teď, takže víc vám toho neřeknu. I když jsme rozhodně chtěla, ale už nevím, co to bylo :(

Jsem zlomená je trefný název

protože teď jsem zlomená

protože Aaron by měl vyhrát

protože za ním stojíme my, my ze Zmijozelu! 

O půjčení Harryho a čárkování knih

Můj bratr si ode mě půjčil (no prostě si to vzal, nepůjčil) Harryho 7. Celý den přemýšlím o tom, co s tou knihou asi dělá, jak jí ohýbá rohy a jak si o ní utírá svoje mastný odporný ruce. Dnes z toho asi neusnu.

Já vim, asi jsem paranoidní, ale prostě mám knih málo, mám o to prostě strach! A ještě ke všemu, ta kniha je z paklu všech 7 Harryho knih a všechny knihy byly čteny zatím jednou, protože jsme je dostala před rokem k narozeninám a četla jsme si to znovu všechno postupně. Poznám každý ohnutý růžek!!!  Ještě ke všemu je to měkká vazba, které tak bytelně nesnáším, protože se hned roztrhají, povolý, ohýbají.. achjo. Vůbec jsme mu to mimochodem nechtěla půjčit, ale on přišel a vzal si to. Hajzl.

Začala jsme si do knih psát (tužkou samozřejmě) datum, kdy sem si je koupila a čárky, kolikrát jsme je četla. Je sice pozdě, protože mám takhle označeno jen 4 knihy + ty nové Harry Poterry, ale stejně mi to přijde jako super nápad. Za pár let, když si budou mé děti číst mé knihy tak se společně budeme bavit o tom, jak je ta kniha stará, kolik tam mám čárek a podobně. To bude bájo! Jen je škoda, že sem začala až takhle pozdě, protože by mě třeba zajímalo, kolikrát jsme doopravdy četla právě třeba Harryho 6 nebo Ptolemayovu bránu, protože ty jsou stoprocentně moje nejvíc čtené knihy. Ale to už nikdy nezjistím :/

Teď čtu znovu Hostitele od Stephanie Mayer. U té si pamatuji, že jí čtu po 3. To je zatím takový standart :) Protože miluji Iana a na každé 100 stránce brečím jak želva.

To je vše sexy přátelé

Mějte se krásně a svěže

Tag - 25 náhodných faktů o mně

Měla jsem skvělý nápad natáčet video v HD. Nejenže jsme si zaplnila celou pamětovku, při skříhání videa se mi sekal celý ntb, renderovalo se mi to půl hodiny a na youtube nahrávalo 2 hodiny! Už nikdy tento skvělý nápad mít nebudu. NIKDY! (a to nemluvím o tom skvělým nápadu dám tam ty efekty, které mi video smrsklo doprostřed a zjistila jsem to až na youtubu..)

Je to tu!
Nějak jsem si oblíbila Tagy, protože je to hrozně jednoduché, baví mě a to prostě tak. Tento TAG jsme natáčela asi 8x, protože pokaždé se mi to nelíbilo. Konečně jsme to ale dneska dodělala a jsme tak nějak spokojená. I když po dorenderování mně napadlo, co jsme mohla říct místo čeho, že jsme tam nedala titulky a že jsme tam opravdu neměla dávat tu "animaci" posouvání. Ale co, z chyb se člověk učí, příště to zas bude o něco lepší :)

Doufám, že se vám video bude alespoň trochu líbit, že zanecháte například komentář nebo like, a že se uvidíme i u dalšího videa :)

O blogu a mé neustálené osobě

Abyste se naladili na stejnou vlnu, jako já, když píšu tento článek, musíte si pustit Britney Spears- Work B*tch a Adama Mišíka- Tvoje světy a pouštět si to porád dokola. Pak pocítíte energii jako já a můžeme dosáhnout naprostého pochopení. 

Abyste mě pochopili doopravdy, musím vám o sobě něco říct. Tedy spíše říct něco o tom, proč tento blog vůbec existuje, aby nedošlo k nějakým neshodám :)

1. Nikdy jsme nebyla na blogspotu, vždycky jsme preferovala blog a proto mi nějakou dobu trvá, než si tu všechno nastavím, aby to bylo krásné a oslnivé. Ale od blogu jsme se chtěla dostat dál a tak jsme přešla sem. 

2. Já nejsem normální ustálená osoba. Vím, že hodně lidí si o sobě rádo myslí, že je jiná, že je šílená a podobně, takže já nejsem výjimka. Ale podle některých mých článků si všimnete, že nejsem každý den na stejné vlně, často měním nálady a postoje. Proto někdy píšu jak blbec, píšu mnohonásobné přídavná jména, skáču z jednoho na druhé. Jindy zas jsme naštvaná, smutná, podrážděná a tak píšu melancholické články plné poetických a filozofických otázek. 

3. Todle není jen knižní blog! Není to ani jen blogísek deníček a ani to není jen blog o kosmetice. Je to všechno dohromady. Jsem totiž neschopná držet se jedné věci a proto jsme zaměřená na všechny a prakticky na nic. 

(4. Dočetla jsme Vampírskou akademii. Moje srdce je roztrháno, protože jsem Team Adrian a taky prostě jsme smutná z toho, že jsme to už dočetla a zas nevím co dělat. Musím si to všechno koupit a znovu přečíst, protože to bylo opravdu dobrý. Vím že je ještě třeba Sucuba nebo jiné knihy od stejné autorky, ale to se mi teď nechce. Teď se chci utápět ve smutku z dočtení...) 

video Tag- Merry, Kiss and Cliff/ Svatba, polibek, útes

Dneska ráno jsme si speciálně přivstala, a než jsem šla na vlak do školy, natočila jsme video. Je to opět Book Tag, protože ty mám prostě nejraději :) Tentokrát se jedná o dost populární, který se nazývá Merry, Kiss and Cliff. S pravidly se asi nemusíš rozepisovat, určitě je znáte a nebo o nich mluvím ve videu.

Kvalita není nejkrásnější a taky si určitě všimnete mé paskvilní češtiny, špatných pádů, koncovek a střídání nespisovných a spisovných slov. Prostě takhle mluvím, jak vypatlanec. Budu na tom pracovat :) 

O tom, jak neumím psát a nemám v sobě nic kreativního

Člověk by řekl/ si o sobě myslel/, že když přečte hodně knih, bude umět i psát. Že do sebe natáhne tu můzu, ten um a půjde mu to samo. Že nebude muset přemýšlet o následujícím slově/větě, že to prostě naťukáte do klávesnice a bude to dokonalé... No.. nevím jak u vás, ale já jsme asi abnormální, co tohle nemám. PROČ?!

   Nejsem vůbec kreativní. Neumím malovat, zpívat, hrát na hudební nástroj, tancovat, vyprávět historky, vytvářet něco graficky (i když jsme maturovaný grafik) a psát už tuplem ne. Už od malička se snažím napsat "knihu". To slovo kniha je v závorkách, protože ať se snažím sebevíc, ať mám dokonalý nápad na příběh, vím, že nikdy to nedojde do finálové podoby. Nikdy nedokážu tak dobře vykreslit postavy, příběh a hlavně hlavní zápletku. Kniha totiž, pokud to nevíte, nemůže být nudná..

Už od dob Harryho Pottera jsme se tak nějak naučila, že pokud chcete, aby se kniha vážně líbila a abyste si pamatovali, co se v ní děje, chtělo by to, aby každá kapitola   obsahovala něco podstatného. Když se řekne Princův útěk, Sectum Sempra nebo třeba jen Věž v bouři (ano, všechno je z HP6, protože tu jsme četla nejčastěji), vím prostě o co se jedná. Ale i z jiných knih, které mají nadepsané kapitoly (příklad Eragon) vím, co se v té a oné kapitole děje. Protože se tam vážně něco děje!

   A tak to není jenom u knih. Když člověk píše, nějak by měl vědět, co tím vším chce říct. Jo. TO je můj problém. Povětšinou si totiž vymyslím začátek, momentálně u tohoto článku je to ten první odstavec a pak se snažím nějak cucat věty z prstu. Dneska mi to docela jde, jindy je to horší. Proto ze mě nikdy nic nebude. Proto nikdy nebudou slečny omdlívat z mého dokonalého hlavního hrdiny/hrdinky. Proto nebudou brečet když umře někdo důležitý. Proto nebudou mít nadšené motýli v břiše, když se hlavní hrdinka a hrdina nakonec začnou líbat nebo konečně si přiznají, že se milují. Proto nebudou chtít vyhodit moji knihu, protože naschvál na konci zabiji hlavního hrdinu a pomstím se tak Jonathanu Stroudovi, protože nikdy nepřekousnu to, že Nathaniel umřel.. 

Co tímto chci říct? Nic. Jen že nevím, proč vlastně vůbec bloguji, když na to ani nemám. Já vím, přece blogovat může každý, ale já chci být prostě na lepší úrovni a když jsme se to nenaučila za cca 7 let, co nějaké blogy mám, už k tomu asi nikdy nedospěji. KSAKRU!

Další můj problém je, stejně jako s vyprávěním historek, že neumím ukončit pointu. Takže se jen trochu ztiším a nechám vyplynout tento článek do ztracena....