Divergence a snaha nesoudit

Po shlédnutí traileru na Divergenci mám pocit, jako by mě ta kniha volala z poličky. Jako by mi nařizovala, abych odhodila, spálila a zadupala knihu co čtu právě teď (Hostitel) a pustila se znovu do ní. Vidím ji, jak ne mě mrká a volá mě. Ksakru proboha. A to já tak nesnáším zfilmování knih, ale ten trailer je moc fajn. I když... (teď nadchází zase nesouhlasné připomínky) už teď mám pocit, že Tris a Tobias se k sobě chovají jinak než v knize. Ale přejdu to. Dokud nebude 21.3. 2014 zatím nemůžeme vědět, jak to v tom filmu bude doopravdy. (BOŽE PROSÍM MOC, Ať to nezkazí. Ať to není blbost!!)


Bohužel, ale v březnu budu na Erasmu v Polsku, takže do kina na to nepůjdu (nějak si nedokážu představit, že bych šla na film v angličtině s polskými titulky, nebo nedej bože na polský dabing!!!), takže si buď budu muset udělat výlet třeba do Ostravy do kina (vtipná představa, docela lákavá) nebo si to budu muset stáhnout (což já nedělám, skoro..). Taky vám škola tak hrozně komplikuje život?!

Dala jsme si předsevzetí/ spíše challenge. Budu se snažit knihu nesoudit podle obalu. Mám totiž takový pocit, jako kdyby na mě celý svět v posledním týdnu útočil. Všude vidím anglické nápisy "Nesuď knihu" a je jedno co zrovna dělám. Instagram, Tumblr, blog nebo Youtube. Vidím to všude, takže to beru jako zprávu a budu se snažit nebýt tak povrchní. Největší záhul mi ale samozřejmě dá neodsuzovat měkké vazby. Nemusím opakovat, že je nesnáším, protože je nesnáším (už ve škole jsme se učila > vazba V8 klasická kniha, ne žádná V3). Vždy když je držím přijde mi to spíše jen jako nějaké katalog a ne kniha. Ale od zítra to tak nebude! Vyhrála jsme knihu Jarní měsíc, která je brožovaná vazba. Jako můj první popud bylo, dát ji na poličku a už na ni nikdy nesáhnout. ALE! Místo toho jsem si ji vzala, přečetla pár stránek a neodsuzuji - alespoň ne moc. Jsem na sebe opět hrdá :)

Teď se ještě 5x kouknu na trailer Divergence

Pak se asi kouknu i na knihu

zase

6x přečtená a přitom je stále jak nová!