Tak padne náš svět - Megan Creweová

Opět se tomu neříká recenze, ale "něco jako recenze"

Tak padne náš svět - Megan Creweová

Anotace:  

Začíná to jako svědění, kterého se nemůžete zbavit. Pak přijde horečka a šimrání v krku. Pár dní nato budete vykládat svá tajemství na potkání neznámým lidem, jako by byli vaši staří přátelé. Za další tři dny vás postihnou paranoidní halucinace.

 A pak budete mrtví.

Šestnáctiletá Kaelyn žije se svou rodinou na ostrově poblíž pobřeží, který postihne záhadná nemoc. Nejdřív zemře jeden člověk, pak jich začne umírat mnohem víc. Všichni mají strach a ve chvíli, kdy je jejich ostrov uvalen do karantény začíná boj nejen proti vražedné nemoci ale i proti gangu, který se nechce dělit o zásoby, které mají být pro všechny.

Příběh:

Není to žádná dystopie z budoucnosti (Teď je tu podle mě až moc). Není to ani fantasy, není to scifi. Je to něco, co se může stát teď a tady. Tedy teoreticky. A tím je to právě zajímavé. Jak všichni umírají, jak se někteří chovají jako odporní hajzlové a hůř než zvířata, aby přežili hlavně oni (hm.. asi to jsem i  já, nojo) a jak naopak někteří se snaží pomáhat a i na vlastní nebezpečí se starat o ostatní. Strach o vlastní život, strach o život vaší rodiny. Snaha vyrovnat se se smrtí ostatních. Není to strašidelné, jen je to.. já nevím.. prostě zajímavé.

Obálka:

Zaprvé: obálka by krucinál neměla spoilerovat knihu. Nikdy. Od toho je tu anotace. To se tedy netýká této knihy, obálka vám prakticky nic neřekne a to já mám ráda. Mám ráda složité krásné obálky (Tygrovo prokletí, Divergence), které jsou parciálně lakované, plnobarevné ale prakticky nic neříkající. A mám ráda i obálky, které jsou dokonale minimalistické. To je právě tato. Má neodolatelně dokonalou žlutou barvu.  Která kniha má žlutou barvu?! Mě teda jich moc nenapadá. A hlavně to písmo před celou stránku. No prostě krása. Druhý díl (Životy které jsme ztratili) je sice ještě krásnější ale o tom teď nemluvíme.  ALE...

 Nesnáším- NESNÁŠIM-  Brožovanou vazbu (vázanou?!) prostě nenenene. Ne. NE. Nee. Ohýbá se to, mačká se to, a prostě tak proboha nevypadá kniha. Ne pro mne. A ano, já vím, kniha se stává knihou svým obsahem ne svým obalem ale... prostě jsem povrchní člověk co to nesnáší.  A hlavně jak mám dát k ostatním knihám tuhle, když prostě je úplně jiná? Ach jo…

Gramatika, Styl psaní:

Já nemám ráda nové originální styly psaní, takže ze začátku mi kniha hodně přišla „divná“. Celý příběh je podaný stylem, že hlavní hrdinka Kaelyn píše dopis svému kamarádovi Leovy, který je na pevnině. Takže vše co popisuje, popisuje v minulém čase. Jedná se hlavně o hromadu úvah a rozborů myšlenek a já mám prostě raději dialogy. Věci se dozvídáte postupně- jak vypadá Keylyn, proč se nebaví s Leem, proč a na jak dlouho se odstěhovali z ostrova a podobné věci, což vlastně nejsou moc podstatné pro děj, ale vědět je prostě chcete.  Každá „kapitola“ není ani kapitola ale prostě den dalšího zápisu (11.září,  23. Září,…). Jak říkám, ze začátku mi to vadilo, protože jsme na to nebyla zvyklá, pak mi to přišlo super a neuvěřitelně zajímavé. Jen málo autorů dokáže do své knihy vmést tolik „novoty“. Nevím kolik dalších spisovatelů psalo tímto stylem, já sem se s tím setkala poprvé a vůbec to neberu jako špatnou zkušenost.

Speciální odstavec:

Speciální odstavec tentokrát musím věnovat něčemu osobnímu. V knize je postava, která se jmenuje Quentin. A můj psíček, co jsme měli s bývalým přítelem, se jmenoval Quentin. Takže upřímně, se mi to naprosto nelíbilo už jen kvůli tomu, co je ten Quentin zač. Hloupá shoda jmen!

A Gav. Je mi tak hrozně líto, že mu v knize nebylo věnováno více prostoru. Je mi sice jasné, že kniha je o té smrti, bolesti, ztrátě a strachu a ne o vztahu dvou mladých lidí (jak to bývá ve všech jiných knihách) ale moje křehká romantická duše by to tak uvítala!

Takže: 

Ze začátku jsem si říkala, že jsme si to neměla kupovat.  Že jsem měla těch 233 Kč ušetřit na něco „lepšího“ (s hezčí vazbou) a tuhle knihu jsme měla projít bez povšimnutí. Ale nakonec jsem ji stejně přečetla jedním dechem.  Druhá polovina se mi hrozně líbila. Líbil se mi i námět, líbily se mi i postavy a i když si nejsem jistá, kdy ( a zda vůbec někdy) se mi  bude chtít tuto knihu číst znovu, nelituji koupě. Plánuji jít pro další díl, protože chci vědět, co bude dál!! Chci to vědět hned teď!! A když ne teď tak zítra, nebo pozítří!! 

Klady: 

+Originální 

+ Zajímavý styl psaní

Zápory : 

- Vazba (nemám to prostě ráda, nemám nemám)

-  Málo Gava

- Málo dialogů, mnoho "úvah"