O tom, jak Vás vlastně všechny nenávidim a nenávidim i sebe a i ty knihy

Původně jsem chtěla napsat obří hejt. Byl i oprávněný, což vám vysvětlím níže, ale teď mám dobrou náladu, tak to nebude ono. Byla jsem ve škole, poctivě si odseděla 6 hodin Polštiny, pak si poctivě odseděla 3 hodiny Novověku (jak já ty podělaný Habsburky nesnáším). Když jsme dojela domů, byla jsme totálně vyšťavená a chtěla jsem umřít, ale pak jsem se dozvěděla, že jsem vyhrála knihu, takže jsme náramně olala radostná. Takže můj hejt není takový hejt, jak by měl být. Ale stejně ho napíšu! 

Nesnášim vás!! Nesnášim nesnášim nesnášim!!
Přibližně před dvěma měsíci, kdy sem si žila normální pohodový život (tzn. neblogovala jsem), jsem při příchodu do knihkupectví měla pocit, že bych si měla koupit tak 3 knihy, které se mi líbí. Dnes, kdy jsme zavítala do knihkupectví mám pocit, že bych si jich měla koupit 485 plus nějaké k tomu jako bonus!! Ne měla koupit, MUSELA KOUPIT! A samozřejmě za to nemohu já, protože já nemohu za nic, ale vy. Vy co vás sleduji, vy, co píšete krásné pochvalné články na knihy. Vy, co děláte měsíční chvástačky a tagy a recenze a všechno. Vy všichni co tady jste. Protože když vidím, co máte, jak je to super a jak jste šťastni, když čtete, chci taky. Chci taky!!

Ano, můžete namítnout, že přece nemusím vůbec dát na vás. Že vás vlastně nemusím ani sledovat. Že mám všechno tady zabalit a jít žít znovu ten pohodový život. Ale teď už to nejde. Když totiž jsem u nás v "obchoďáku", kde máme Knihy Dobrovský, musím se tam jít podívat. A když na mě kouká Den co den, Pokrevní pouta, Než jsem tě potkala, Hvězdy nám nepřály nebo třeba Hledání Aljašky, prostě to tam nemůžu nechat. Nebo můžu vlastně, dneska jsme to tam nechala všechno, ale úplně mi to trhalo nervy a srdce. Kéž bych byla zazobaným dítětem, které na co ukáže, to má :/.

Mám jednoho kamaráda, který sbírá boty. Nebo nevím jestli se tomu tak dá říkat, ale je prostě posedlý jedním druhem bot. Nejsou zrovna nejlevnější a bohužel skoro každý měsíc vychází nová a nová edice. Mohla bych vám o tom sáhodlouze povídat, protože jsme toho o těch botách slyšela dost. Ale to není téma článku. Téma je to, že jakmile jednou začnete s nějakým koníčkem (sbírání/ nakupování bot, sbírání/ nakupování knih) je to v pytli. Sice knihy stojí "jen" nějakých 250- 500 kč, takže se to dá zvládnout, ale ne v té míře, jakou bych chtěla.

Za poslední půl rok jsme si nekoupila nic nového na sebe. Koupila jsme si ale hned několik knih. Mám z toho radost, ale když se podívám do své skříně, chce se mi brečet. Vím, že potřebuji novou zimní bundu. Chtěla jsme i kalhoty na snowboard, helmu a brýle. Teoreticky i prakticky jsem na to peníze měla. Ale pak i to zkazil Hostitel, Tak padne náš svět a Tygrovo prokletí.  Hrozný, HROZNÝ koníček ty knihy!  

Jdu  z toho plakat a vztekat se do postele

a číst u toho znovu Hostitele

protože pak budu plakat a vztekat se kvůli Ianovy (znovu)

Nebo že bych si přečetla něco jiného?! O.o