video Tag- Merry, Kiss and Cliff/ Svatba, polibek, útes

Dneska ráno jsme si speciálně přivstala, a než jsem šla na vlak do školy, natočila jsme video. Je to opět Book Tag, protože ty mám prostě nejraději :) Tentokrát se jedná o dost populární, který se nazývá Merry, Kiss and Cliff. S pravidly se asi nemusíš rozepisovat, určitě je znáte a nebo o nich mluvím ve videu.

Kvalita není nejkrásnější a taky si určitě všimnete mé paskvilní češtiny, špatných pádů, koncovek a střídání nespisovných a spisovných slov. Prostě takhle mluvím, jak vypatlanec. Budu na tom pracovat :) 

O tom, jak neumím psát a nemám v sobě nic kreativního

Člověk by řekl/ si o sobě myslel/, že když přečte hodně knih, bude umět i psát. Že do sebe natáhne tu můzu, ten um a půjde mu to samo. Že nebude muset přemýšlet o následujícím slově/větě, že to prostě naťukáte do klávesnice a bude to dokonalé... No.. nevím jak u vás, ale já jsme asi abnormální, co tohle nemám. PROČ?!

   Nejsem vůbec kreativní. Neumím malovat, zpívat, hrát na hudební nástroj, tancovat, vyprávět historky, vytvářet něco graficky (i když jsme maturovaný grafik) a psát už tuplem ne. Už od malička se snažím napsat "knihu". To slovo kniha je v závorkách, protože ať se snažím sebevíc, ať mám dokonalý nápad na příběh, vím, že nikdy to nedojde do finálové podoby. Nikdy nedokážu tak dobře vykreslit postavy, příběh a hlavně hlavní zápletku. Kniha totiž, pokud to nevíte, nemůže být nudná..

Už od dob Harryho Pottera jsme se tak nějak naučila, že pokud chcete, aby se kniha vážně líbila a abyste si pamatovali, co se v ní děje, chtělo by to, aby každá kapitola   obsahovala něco podstatného. Když se řekne Princův útěk, Sectum Sempra nebo třeba jen Věž v bouři (ano, všechno je z HP6, protože tu jsme četla nejčastěji), vím prostě o co se jedná. Ale i z jiných knih, které mají nadepsané kapitoly (příklad Eragon) vím, co se v té a oné kapitole děje. Protože se tam vážně něco děje!

   A tak to není jenom u knih. Když člověk píše, nějak by měl vědět, co tím vším chce říct. Jo. TO je můj problém. Povětšinou si totiž vymyslím začátek, momentálně u tohoto článku je to ten první odstavec a pak se snažím nějak cucat věty z prstu. Dneska mi to docela jde, jindy je to horší. Proto ze mě nikdy nic nebude. Proto nikdy nebudou slečny omdlívat z mého dokonalého hlavního hrdiny/hrdinky. Proto nebudou brečet když umře někdo důležitý. Proto nebudou mít nadšené motýli v břiše, když se hlavní hrdinka a hrdina nakonec začnou líbat nebo konečně si přiznají, že se milují. Proto nebudou chtít vyhodit moji knihu, protože naschvál na konci zabiji hlavního hrdinu a pomstím se tak Jonathanu Stroudovi, protože nikdy nepřekousnu to, že Nathaniel umřel.. 

Co tímto chci říct? Nic. Jen že nevím, proč vlastně vůbec bloguji, když na to ani nemám. Já vím, přece blogovat může každý, ale já chci být prostě na lepší úrovni a když jsme se to nenaučila za cca 7 let, co nějaké blogy mám, už k tomu asi nikdy nedospěji. KSAKRU!

Další můj problém je, stejně jako s vyprávěním historek, že neumím ukončit pointu. Takže se jen trochu ztiším a nechám vyplynout tento článek do ztracena....

Pondělí a čtecí problém

Dnešní pondělí vyneslo "Nesnáším pondělí" na úplně jiné level..

.Školu jsem měla od 9.oo-18.oo. Jen abyste si to mohli představit. Jo a vlastně.. všechno to bylo v kuse bez nějakého volného času..
Začalo to tím že od 9.00 až do 15.00 jsme měli v kuse stejnou učitelku, co mluvila jedině polsky, a hlavně nám za celou dobu těch 6 hodin jen 2x 5 minut přestávky!! A to jsme seděli v těch miniaturních lavičkách, kdy na člověka je tak 10 cm místa!
 První cvičení s námi byla ve třídě jistá slečna, která sice byla v prvním ročníku, ale metala Polštinu tak, jako nikdo z nás druháků nedává. Přitakávala si s učitelkou a nikdo netušil, o čem se vlastně ty dvě baví. Pak jsme se náramně ztrapnila, kdy jsme o sobě po ní měla něco říct a zmohla jsme se jen na "Jestem Pavla i je mi 20 lat." Trapný..Taky jsme si uvědomila, že mám trému z mluvení před lidmi (i když nás je ve třídě jen 10) a to především v tu chvíli, kdy musím mluvit cizím jazykem.
Následovalo 3 hodiny v kuse něco, co se jmenuje Polština ve struktuře užívání. No .. četli jsme z Polské učebnice a snažili se vymyslet, jak se vlastně skládají nová slova. V Polštině. V tu chvíli nás už všechny boleli pupy (polsky zadek) ale ještě jsme u konce nebyli, protože následovala hodinu a půl cvičení, které má podobný zvláštní název, který si nepamatuji, protože mi to je úplně volný..
Následoval přeběh na další budovu, kde jsme měli další tříhodinovou přednášku z Dějin Novověku.

Ať si každý myslí co chce, studenti nemají tak krásný život!

Ale abych nebyl tak negativní... Koupila jsme si dvě nové knihy Jsem Roztříštěná od Taheret Mafi a   Křídla od Aprilynne Pike. a teď mám silný problém. Zamilovala jsme se do Vampírské akademie od Richelle Mead - tímto se omlouvám, že jsem o tom řekla, že je to nudné- a naposledy jsme četla 4 Krvavý slib. Kdo to četl, ví o čem je 4 a ví, že se musim urychleně pustit do 5 Spoutání Magií. Mám to doma, ale taky bych chtěla číst ty nové. Jak vidíte na obrázku, Křídla stála jen 99,- a na Jsem Roztříštěná jsme si dala 10% slevu, takže jsme vlastně koupila kvalitně :D
Ale upřímně, stála jsme v knihkupectví asi 10 min a  střídavě jsme nosila asi 7 různých knih, protože jsme nevěděla, co doopravdy chci koupit. Původně jsme šla pro Tak padne náš svět :D Nějak sem se trochu.. odchýlila. Tak možná za 14 dní :) 

Mějte se krásně a lahodně

A žijte dlouho a prosperujte.. 

Ale to vstávání...

Udělala jsem si čaj, zapálila svíčku a jdeme na to.. :)

Čauky mňauky.
Nevim jak jste na tom vy, ale já mám už jen 2 dny a pak po 4 měsících jdu do školy. PO 4 MĚSÍCÍCH!!! Je to neuvěřitelný. Celou dobu jsem chodila spát v 5.00 ráno a vstávala nejdříve v 14:00 odpoledne a teď zase škola. A protože máme opravdu nepříjemný semestr s nepříjemným počtem přednášek a cvičení, 3x týdně musím vstávat v 6.00!! Neumim si to představit. Asi to nepřežiji.

Teď jsem ale v tom stavu, že se docela těším. První týden nového semestru je vždycky fajn. A hlavně hned na začátku školy. Minulý rok jsme byl v Prváku, takže jsme byla vyjukaná, nervozní a nezkušená. Teď jdu do druháku a vim jak na to. Je fajn, když mi píšou lidi, co jdou do prváku na stejný obor (netušim jak si mě našli) a píší mi, co mají dělat, jak si ve stagu najít předměty a tak. Připadám si jako mentor :D  Už se těším, jak budou lítat po celý škole a hledat vyučující místnost, jak si na Náboženství budou dělat všichni poznámky a bude nás tam hromada na první přednášce. Jak se budou bavit co si zruší.. Ách..

Ale to vstávání .... :( 

Kupování/ tedaspíšestahování knih

Mám sen, který se zakládá na tom, že všechny knihy, co si přečtu se mi záhadně a tajemně objeví v knihovně aniž bych je musela kupovat, protože já jsme hrozný "hecker" a stáhla jsme si asi 5x víc knih než jsme si koupila a i když mám dobrý pocit z přečtené knihy, není to tak skvělý pocit, jako přečíst knihu a zastrčit ji do poličky a pak na ni koukat.  

Město z Popela :)

Moje poslední kniha, co jsme si koupila bylo.. (přemýšlím).. Město z Popela a té koupě nelituji. Stálo mě to jen 89 kč, protože se vyprodávaly sklady kvůli původní obálce a protože teď kniha přešla z nakladatelství Mladá fronta na nakladatelství Knižního klubu (jen kdybyste nevěděli) a já jsem sice trochu naštvaná, že mám to původní a ne tu krásnou skvělou, která ladí s celou serií, ale za 89?! No to prostě je úchvatné, když teď kniha stojí něco kolem 350 Kč. Sice stejně až (KONEČNĚ- HALELUJA!!) vyjde Město padlých andělů a Město ztracených duší, budu muset těch 350 Kč dát, ale to je jak s Divergencí. Za to ty peníze prostě dát musíte! I když kvůli spoilerům vím, že se bude jednat hlavně o Simona, kterého prostě nemám ráda, a nemám a nemám a nemám, stejně to chci.

Mám v kasičce pár peněz, které jsme dostala díky rozváženým (trapných/odporných/hloupých) letáků, ale protože neumim prostě moc zacházet s penězi a hlavně nakupovat nevím, jak všechny věci co chci (kalhoty, svetr, tašku, knihu a oční stíny) dokážu sehnat. Nakonec určitě skončím u tašky a knihy a budu ráda. Doufám!

Z nějakého nepochopitelného důvodu píši hrozně dlouhé věty. Určitě gramaticky špatně napsané, protože nejsem moc dobrý češtin ale nemohu si pomoc..

Teď jdu pokračovat ve čtení Vampýrské akademie. Upřímně, nebaví mě to moc. No a nekoupila jsme si to, ale stáhla. V brzké době očekávám žalobu.

Dnes se neloučím nijak. 

Protože se nemohu dočkat Sherlocka.

A protože jsme závislá na Insta a na Tumblru.

Už vím jak se to i vyslovuje...

video TAG- My bookish identity/ Moje knižní identita

KONEČNĚ!

Čauky mňauky. Konečně jsme se probudila dost brzo (v 13:49) na to, abych mohla natočit video dříve, než přijde můj bratr ze školy a bude mě poslouchat. A dokonce jsme ho už i upravila a hodila na youtube. Dneska jsem pilná jak včelička!

Tento TAG je velice oblíbený u Američanek a já jsme se ho pokusila přeložit a sama na to odpovědět. Jedná se o 5 krátkých otázek, které se týkají především těch nejoblíbenějších a nejdiskutovanějších knih, u kterých se předpokládá, že je každý četl. Já je teda četla a tak jsem mohla odpovědět. Jedná se o  Divergent svět, Harry Pottera, Percyho Jacksona  a svět ze série Vražedných nástrojů. Určitě šlo vymyslet i více otázek, ale já osobně jsem na nic originálního přijít nemohla :). Pokud vy samy vymyslíte něco, co se bude hodit, ničeho neváhejte a přidejte si otázku k vašemu videu.

Budu ráda, když zanecháte komentář a nebo když tento TAG budete šířit dál.

Live long and prosper 

O tom, jak jsem líná veš

Zjistila jsem, že jsme neuvěřitelně líná. Tak líná, že by měli vymyslet nové slovo, aby mě alespoň z části dokázalo vystihnout. Jo a ještě nezodpovědná. To si do seznamky rozhodně nezapíšu..

Mám v hlavě plány. Plány kvůli škole, postavě, životu a i třeba tomu, co budu dělat zítra. Ale, jak jsme už na začátku uvedla, nejsem schopna nic udělat. Abych vám dala názorný příklad : 3 měsíce jsme měla čas na to, naučit se na 3 zkoušky do školy - Angličtinu, Dějiny středověku a Pomocné vědy historické. No a udělala jsem jenom jednu (angličtinu) a to díky milosrdenství naší učitelky, které se líbilo moje pončo a nějak zavřela obě oči nad tím, že mi chybí k vykonání zkoušky 10 bodů. Hrdá na sebe nejsem.
Středověk jsme si prostě nezasloužila, protože na 2 termín jsme nejdřív zaspala, když jsme ho dostala znovu tak jsme se vůbec neučila a bavila se o blbostech s kamarádem do 3 do rána a na třetí pokus, který jsme fakt už chtěla udělat jsme se sice naučila, ale ne to, co bylo v otázkách. Taky na sebe hrdá nejsem.
No a o Pomocných vědách historických není ani co mluvit, protože na zkoušku jsme nakonec nešla. Jo, taková jsem já...

Taky si pořád představuji, jak budu mít úspěšný blog, jak budu běhat, abych nevážila to co vážím, jak budu natáčet videa a podobný věci. No.. a to nemluvím o tom, jak sem si plánovala vydělat 10 tácků přes prázdniny, abych mohla odjet do Polska na Erasmus a nemít nouzy o jídlo. Všechno co sem vydělala (2 350,-) jsme utratila za oblečení, knihy, jídlo a hromadu piv, které jsem za prázdniny vypila. Co k tomu jen říct?!

Stydím se za sebe a potřebuji nějakou obří dávku motivace, abych taková nebyla. Protože jinak netuším, jak dodělám školu..

Pokud bude nějaké příště (tím chci říct, pokud se "donutím" něco napsat) tak vám povím o tom, jak se mám a co si myslím. Ale myslím, že to se nestane. PROTOŽE JSME LÍNÝ VEPŘ!

Live long and prosper..

xoxo